Politika

Archive: Česká politika potřebuje fundamentální obnovu, říká německá analytička

Zeman je dinosaurus, kterého se v Německu nebojí. Ze současného politického vývoje v Česku jsou ale Němci zklamaní, říká Jennifer Schevardo, expertka německého think-tanku Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik, která se zaměřuje na Českou republiku a česko-německé vztahy.

Související články

Když nyní sledujete současné dění v ČR, domníváte se, že Česko může postihováním korupce na vysokých místech vydávat pozitivní signál do zahraničí, nebo se spíše snižuje důvěra ve fungování české vlády?

Řekla bych, že je to obojí: prvotní razie byla v Německu vnímána spíše pozitivně, jako důkaz pozitivních změn v postupu vůči korupci. Možná zde vyrostla nová generace vyšetřovatelů, kteří tento problém sledují přísně a seriózně a nemají obavu z politiků. Na druhou stranu, domněnky o tom, co se v tomto případě stalo nebo nestalo, vypadají dost hrozně.

V německém tisku nyní sleduji spíše pocit znechucení nebo i zklamání, zejména vůči osobě Petra Nečase, který budil v Německu velké naděje. Německá veřejnost, která sleduje dění v České republice, měla pocit, že je to velice slušný člověk, možná trošku suchý, ale že chce zásadní změnu v českém politickém stylu a myslí to vážně. I když se teď věří, že on možná osobně nic moc nevěděl, ale i kdyby šlo pouze o jeho vztah s paní Nagyovou, je velice neseriózní, jestliže jeho osobní problémy pronikly do té nejvyšší politiky. Petr Nečas přitom dosud měl v Německu velice dobrou pověst, nejenom proto, že je to seriózní politik, ale také po jeho vystoupení v bavorském zemském sněmu, který byl důležitým bodem v česko-německých vztazích. Mluvil zde hodně upřímně a především v Bavorsku je od té doby vnímán velice pozitivně.

Máte pocit, že v kontrastu s bavorským vystoupením premiéra Nečase vyvolala nedávná prohlášení prezidenta Zemana o sudetských Němcích zklamání z návratu k česko-německým vztahům z 90. let?

Mě osobně to vůbec nestraší, já si myslím, že prezident Zeman je politický dinosaurus a že ani většina německé veřejnosti se jeho vystupování nebojí. Vědí, že prezident Zeman je zvláštní člověk, který měl vždy blízko k populismu, a já si myslím, že Němci, kteří se o toto téma zajímají, nemají strach z ohrožení česko-německých vztahů. Všichni to vnímají tak, že naše vztahy jsou velice dobré a velice solidní, hodně normální – možná víc normální než dobré. Pan Zeman v tomto směru vystupuje jako exot, který vytahuje relikty 90. let a z toho teď už nikdo obavy nemá.

Německo je také důležitým obchodním partnerem České republiky. Domníváte se, že by současná krize mohla odradit německé investory nebo zabránit hlubší politické spolupráci?

Je pravda, že kvůli aktuální krizi zavládl pocit zklamání a znechucení. Sama jsem četla komentář v německých novinách, které se o Česku vyjádřily jako o „banánové republice“, aktuální krize byla pro mnohé lidi určitým šokem. Na ekonomické úrovni česko-německé vztahy podle mě fungují velice dobře a nemyslím si, že by se němečtí investoři kvůli tomu stáhli – stále jednají se svými českými obchodními partnery, kteří se snaží dokázat, že jsou spolehliví a mají sami zájem o budoucím fungování této spolupráce. Ale pověst celé politické scény v Čechách je teď vnímána velice negativně.

V současné době jsou Němci vnímáni jako jedni z posledních zastánců ideálu evropské integrace a fungování eurozóny. Nejsou trochu zklamaní z toho, že Češi stojí vždy v opozici?

Je to tak – co se týče Evropské unie, Němci s Čechy už moc nepočítají a nemyslí si, že Česká republika v budoucnosti zaujme nějaký zajímavý, konstruktivní přístup. Co se týče současné krize eurozóny, Česká republika samozřejmě není zastoupena na jejích jednáních, která se jí tolik netýkají, protože nemá euro. To je v pořádku, ale co se týče politického vývoje nebo vize pro budoucnost EU, v Německu teď nikdo neočekává, že z české strany vzejde nějaký důležitý, zajímavý podnět. A to je škoda. Dá se to částečně chápat – v Evropské unii existují mechanismy, které mohou být pro menší zemi frustrující. Ale i když se Česká republika cítí být v centru Evropy, chybí jí jakákoli vize, co s touto pozicí v budoucnosti dělat.

Myslíte si, že v tom ohledu byl nový prezident Miloš Zeman vnímán jako určitá naděje ve zlepšení vztahů s EU, obzvlášť v kontrastu bývalým prezidentem Klausem?

Všichni jsou určitě rádi, že na Hradě teď visí evropská vlajka. Ale Zemanových prvních sto dní v úřadě ukázalo, že on svůj osobní styl zas tolik nezměnil a i když má Evropskou unii radši než jeho předchůdce, nedá se od něj nedá očekávat, že přinese do politického světa nějaké nové myšlenky.

Kdybyste sama mohla dát Čechům nějaké doporučení, jak se důstojně vrátit na evropskou politickou scénu, co by to bylo?

Já se osobně necítím v pozici, abych dávala rady celému národu, ale myslím si, že politická scéna v Čechách by potřebovala fundamentální, osobní obnovu. Měli by tam být mnohem mladší lidé a já vím, že v ČR je hodně mladých, vzdělaných lidí, kteří znají cizí jazyky, cestují a jsou mezinárodně orientovaní. Je velká tragédie, že to jsou lidé, kteří začínají pracovat v ekonomice nebo si hledají práci v zahraničí, ale málokdy se věnují domácí politice, neangažují se ve stranách. To je určitě největší problém – kdyby se podařilo vychovat novou politickou generaci, celá situace v ČR by se od základu zlepšila.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *