Legislativa

Archive: Fotbalová asociace má velké plány. Bude vČesku mistrovství Evropy?

foto: Markus Unger

Po úspěšné organizaci Superpoháru se fotbaloví funkcionáři uchází o spolupořádání mistrovství Evropy v roce 2020 a opět plánují stavbu nového stadionu. České fotbalové asociaci stoupá sebevědomí, v Evropě ale bude hrát druhé housle i nadále.

Takovou světovou pozornost, jako zápas Bayernu a Chelsea 30.srpna v pražském Edenu, nepřitahovalo dosud žádné jiné fotbalové měření sil na českém území. Výroční zápas mezi vítězem loňské Ligy mistrů, výkladní skříně evropské fotbalové asociace UEFA, a Evropské ligy letos opustil své tradiční dějiště – Monako – a vydal se na putování po Evropě. Přesněji řečeno po evropských periferiích, viděno pohledem UEFA.

Příslib konání utkání v Praze se podařilo získat české fotbalové asociaci v červnu 2011. Zpráva o přidělení prvního „výjezdního“ Superpoháru nezůstala v Česku bez odezvy. Fanoušci se sice mohli těšit na střetnutí dvou špičkových evropských týmů, pro domácí příznivce však pořadatelé nakonec uvolnili pouze 1500 lístků (tedy méně než 7,5 % z kapacity stadionu). Většina vstupenek připadla přímo Bayernu a Chelsea, zbytek si ponechala UEFA.

Pozlátko pro méně úspěšné

To, že se českému svazu podařilo přivést evropské giganty do Vršovic, prezentovala asociace jako značný diplomatický úspěch. Během posledních patnácti let se utkání Superpoháru konalo výhradně v Monaku. Praha je po středomořském letovisku teprve druhým městem, v němž se zápas uspořádal, a stojí tak na počátku nové putovní série jednorázového pohárového utkání. Po České republice však štafetu přebírají Wales a Gruzie, jejichž fotbalové týmy se do evropských pohárů dostávají spíše sporadicky, pokud vůbec.

Očekává se, že UEFA o pořadatelství poháru podobně rozhodne v následujících letech. Cílem totiž je přivést přední kluby do takových destinací, které by jinak neměly možnost hostit finále Ligy mistrů nebo Evropské ligy. Utkání Superpoháru v Praze tedy neznamená začátek cesty do horních pater UEFA, ale naopak potvrzení druhořadého významu českého fotbalového prostředí v Evropě.

EURO 2020 pro všechny

I přesto, že tuzemská kopaná hraje v evropském měřítku druhé housle, existuje paradoxně o něco vyšší šance, že se v dohledné době do Česka podaří přivést další událost nadnárodního rozměru, EURO 2020.

Vzhledem k nárůstu počtu účastníků šampionátu a stále se zvyšujícím nárokům UEFA přicházejí menší země o šanci stát se pořadateli mistrovství Evropy. Zatímco v roce 1992 stačilo Švédsku k zisku pořadatelství osmičlenného turnaje nabídnout čtyři sportoviště o celkové kapacitě 137.000 diváků, Francie připravuje pro mistrovství v roce 2016 celkem deset stadionů pro 488.527 přihlížejících. Podobně se proměnila i řada dalších posuzovaných požadavků jako například vyhovující dopravní spojení, bezpečnost účastníků či financování projektu.

Na sklonku loňského roku UEFA potvrdila, že k příležitosti šedesáti let od svého založení chystá změnu pořadatelského formátu mistrovství. Turnaj, jehož se v budoucnu bude účastnit 24 místo stávajících 16 celků, by se měl konat ve 13 zemích napříč celým kontinentem.

Třicet tisíc platících

Spekulace o českém zájmu na spolupořádání EURO 2020 se objevily krátce poté, co UEFA změnu oznámila. Několik dní po úspěšném zvládnutí utkání Superpoháru odsouhlasil Výkonný výbor Fotbalové asociace ČR podání kandidatury do čtvrtka 12. září. Jak na konci minulého týdne magazínu PohledZvenku.cz potvrdil mluvčí asociace Jaroslav Kolář, UEFA českou žádost úspěšně zaevidovala.

Oficiální představení kandidátů – a tedy i konkurentů české kandidatury – proběhne na zasedání, které se koná zítra a pozítří v Dubrovníku. Jednotlivé asociace poté dostanou za úkol vypracovat do 25. dubna 2014 podrobnější projekt obsahující vedle rámcového projektu stadionu i garance. O pořadatelích by mělo být rozhodnuto do září příštího roku.

Jedna ze zemí se zhostí zápasů semifinále a finále. Ty se odehrají na stadionu o minimální kapacitě 70 tisíc diváků. Ostatních dvanáct si rozdělí zápasy základní skupiny a po jednom utkání vyřazovací fáze. Základním vstupním požadavkem je poskytnutí stadionu o kapacitě 60 tisíc (pro skupiny a osmifinále), respektive 50 tisíc (skupiny a čtvrtfinále) diváků. V jednom až dvou případech je UEFA ochotna udělit výjimku povolující účast tomu, kdo nabídne stadion minimálně pro 30 000 přihlížejících. A právě získání této výjimky je cílem české fotbalové asociace.

Obrovská šance?

Posílena úspěšným průběhem Superpoháru či chystaným mistrovstvím Evropy hráčů do 21 let v roce 2015 nyní FAČR dle mluvčího Koláře cítí „obrovskou šanci“. Zatím se nicméně nepodařilo splnit ani prvotní předpoklad pro nabytí výjimky – stadion s minimální kapacitou třicet tisíc míst. Uplynulo přitom pouze několik let od doby, kdy se bezvýsledně spekulovalo o přebudování stadionů na Letné a Strahově. V prvním případě se mohlo jednat o stánek, jenž by pravidlo kapacity splnil, v souvislosti s rekonstrukcí druhého se v poslední době hovořilo o hledišti pro 25 000 diváků. Na dotaz, zda se asociaci podařilo předběžně vyjednat, kdo se stane partnerem při výstavbě nového stadionu, mluvčí FAČR konkrétní jména subjektů nesdělil. Je však zřejmé, že s podporou státu asociace v současné době nepočítá.

I v případě, že asociace do dubna vyjedná podporu a představí detailně rozpracovaný plán, nebude mít vyhráno. Pokud uspěje, musela by začít stavět nejpozději v roce 2016. Možnost spolupořádat část evropského šampionátu na svém území dle dostupných zpráv navíc oslovila řadu dalších zemí, pro něž by původní způsob organizace byl příliš velkým soustem. Konkurence zřejmě bude velmi vysoká, což českou kandidaturu s malým stadionem značně znevýhodňuje.

Zástupci UEFA s odvoláním na představení koncem tohoto týdne odmítli po uzávěrce podat ke kandidátkám bližší informace. Z „malých hráčů“ potvrdili dle agentury Reuters svůj zájem například v Oslu, Tel Avivu a Basileji. Právě tato tři města přitom dosud nedisponují vyhovujícím stadionem o kapacitě 50 000 diváků a mohou tedy být přímými protikandidáty českému návrhu. A právě Izrael se před dvěma měsíci bezproblémově zhostil dvoutýdenního evropského šampionátu hráčů do 21 let.

Samotný rozhodovací proces udílení sportovních událostí často ovlivňují nečitelná zákulisní rozhodnutí, česká kandidatura jde ale do boje již od počátku s hendikepem. Dle počtu obyvatel zaujímá Česko mezi členskými státy evropské asociace šestnáctou pozici, při porovnávání národního HDP se ČR propadá na přibližně dvacátou příčku a k tomu zřejmě nabídne pouze třicetitisícový stadion. UEFA celkem nabízí 13 míst, z toho možná jednu dvě výjimky. Do září 2014 tedy českou fotbalovou asociaci – pokud kandidaturu myslí opravdu vážně – čeká složitá práce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *