Politika

Archive: Mračna nad Temelínem

Může tendr na dostavbu elektrárny Temelín skončit blamáží? Temelínská zakázka poutá pozornost zahraničních společností i Rakouska, které proti českému jádru marně protestuje.

Boj o zakázku na dostavbu elektrárny se vyostřil v říjnu, kdy byla z tendru vyloučena francouzská korporace Areva. Paříž zuří a tvrdí, že nedostala příležitost odpovědět na výhrady společnosti ČEZ, vlastníka elektrárny. Areva dnes neuspěla se stížností ani u českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Francouzi si stěžují na netransparentnost výběrového řízení a hodlají „bránit svá práva“ před soudem.

Podle článku Financial Times Areva v porovnání se svými rivaly postrádala dostatečnou politickou podporu. Nyní proti sobě stojí americká společnost Westinghouse, kterou vlastní japonská Toshiba, a rusko-české konsorcium Rosatom-Škoda JS. „ČEZ, hlavní hráč energetického průmyslu v ČR a rusofilní prezident Václav Klaus jsou obecně považováni za obhájce rusko-české nabídky, ve víře, že právě ta nejvíce prospěje české ekonomice.“

„Premiér Petr Nečas je mezitím považován za příznivce Westighouse, za něž přijela do Prahy lobovat americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. To zanechalo francouzskou korporaci bez vlivných přátel,“ píše Financial Times a zároveň spekuluje, jaké mohly být další důvody pro vyloučení Francouzů z tendru. Podle jedné teorie je jaderný reaktor společnosti Areva jediný, který už nyní drží licenci EU, a čím déle by v tendru zůstal, tím problematičtější by byl výběr některé z konkurenčních nabídek. Podle další teorie byl tento krok reakcí na nejisté financování projektu, jelikož Rosatom (a později také Westinghouse) slíbili alespoň částečně financovat dostavbu elektrárny.

„Pro někoho může být temelínská sága jen dalším příkladem mlhavého dění kolem veřejných zakázek. Hrozí ale, že tato kauza zkazí pověst jedné z nejúspěšnějších ekonomik střední Evropy a donutí ostatní země znovu zvážit svou touhu po jaderné energii,“ píše Financial Times.

Westinghouse v. Rosatom

Americká politická podpora pro Westinghouse dráždí jejich ruské rivaly, kteří prezentují především svůj zájem na vytváření pracovních míst v ČR. Zapojení českých firem je podle Martina Kuby, českého ministra průmyslu a obchodu, jedním z nejdůležitějších kritérií pro udělení zakázky. Rusové i Američané již dříve slíbili, že nabídnou práci českým firmám v hodnotě až 70 % zakázky a Rusové později tuto nabídku zvýšili až na 75 %, informovala na svém webu analytická společnost Platts, specializující se na energetiku.

Westinghouse na tento krok reagoval dalším příslibem o zapojení českých oceláren, které by nemusely spolupracovat pouze na dostavbě Temelína, ale také na budoucích evropských projektech. V případě, že by české ocelárny s pomocí Westinghouse získaly licenci na výrobu komponentů pro jaderné elektrárny, mohly by se stát evropským centrem pro výroby těchto součástek, píše Platts s odkazem na Michaela Kirsta, viceprezidenta společnosti.

Rakousko zvedá obočí

Spekulace kolem temelínské zakázky znervózňují naše rakouské sousedy, obzvlášť po nevybíravých komentářích ministra Kuby, podle nějž by po uzavření Temelína zůstala Vídeň potmě. Na toto prohlášení radostně reagoval rakouský dodavatel elektřiny APG, který spolu s Greenpeace vyzval Česko, ať si zkusí jadernou elektrárnu vypnout a sledovat dopady na rakouskou elektrickou síť. „Podíl jaderné energie na rakouské spotřebě elektřiny dnes nepřesahuje čtyři procenta,“ domnívá se Julia Kerschbaumsteiner z Greenpeace.

Podle APG, rakouského dodavatele elektřiny, není Kubovo prohlášení ničím odůvodněné. Temelín nemá na stabilitu rakouské elektrické sítě, napojené na evropský systém, žádný vliv, obzvlášť na východě Rakouska spolu s Vídní, která je zásobená tepelnými a větrnými elektrárnami spolu s vodní energií z Dunaje, píše rakouská agentura APA, jejíž zprávu otiskl například deník Kronen Zeitung. Podle nového zákona navíc nebude Rakousko od roku 2015 dovážet žádnou jadernou energii a vypnutí Temelína by tak pro naše jižní sousedy neznamenalo žádnou zásadní změnu.

Rakušané skepticky sledují průběh českého výběrového řízení a věnují se argumentům proti rozšiřování jaderné elektrárny. Ty formuloval například Michal Šnobr, energetický analytik J&T;, podle nějž je současná dostavba Temelína hloupost. V současné době není možné předvídat podmínky na energetickém trhu a tato nejistota může podle Šnobra trvat ještě dva až šest let. „Nikdo nás nenutí vzít 200 až 250 miliard korun a investovat je do šíleného kolosu, když základním pravidlem je rozkládání rizika. A tady máme malou zemi, která si na sebe chce vzít riziko, které by neunesly ani mnohem větší státy,“ cituje Šnobra server Solidbau.at.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *