Politika

Archive: Němci věří obnovitelným zdrojům. Jaká je budoucnost atomu vEvropě?

Česko nebo Francie spoléhají na jadernou energii, zatímco Německo a Rakousko upřednostňují obnovitelné zdroje. Který přístup je šetrnější k životnímu prostředí a jak to ovlivní budoucnost evropské energetiky?

Související články

Evropská unie nemůže naplnit své ambiciózní plány na snižování emisí jen pomocí obnovitelných zdrojů energie. Minulý týden to v Praze potvrdil Günther Oettinger, eurokomisař pro energii, podle nějž je pro dosažení klimatických cílů nezbytné počítat s jádrem v evropském energetickém mixu. To je pozitivní signál pro Čechy, kteří by se v létě měli dozvědět vítěze tendru na dostavbu Temelína, píše Wall Street Journal. Smenším nadšením tuto zprávu přijaly evropské státy, které se jaderné energie vzdaly – často za vysokou cenu. O tom, jak skepticky se například Rakušané staví k dostavbě Temelína, jsme psali v tomto článku.

Energetický obrat

Příkladem je zejména Německo, které po jaderné katastrofě ve Fukušimě odmítlo jádro coby energetický zdroj, a upsalo se k Energiewende, energetickému obratu, jehož cílem je úplné odstavení německých jaderných elektráren do roku 2022 a výroba 80 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2050. To je zekologického pohledu záslužný plán, otázkou ovšem je, nakolik ho ocení německý volič, který si musí na energii stále více připlácet.

The Economist v únoru napsal, že zhruba polovinu účtu za elektřinu, kterou platí německé domácnosti, připadá na daně a podporu obnovitelných zdrojů. Průmysloví spotřebitelé na energetické dotace nepřiplácejí, aby neztráceli konkurenceschopnost na světovém trhu. V příštích volbách, které jsou naplánovány na září tohoto roku, se tak Němci budou mimo jiné rozhodovat, jestli dávají přednost vlastním účtům nebo pozici německého průmyslu, který pak vytváří pracovní místa.

Odborníci přitom předpovídají další nárůst cen elektřiny, spojený snutnými změnami energetické infrastruktury. Podle výzkumuTechnologického institutu v Karlsruhe musí Německo vybudovat či vylepšit 8 300 km přenosových sítí a postavit záložní energetické generátory, které by měly být využívány v případě nedostatku sluneční a větrné energie.

Zlatá éra uhlí

Odstavení německých jaderných elektráren přitom nevedlo pouze ke zvýšeným cenám elektřiny, ale také k rozsáhlejšímu využití tepelných elektráren. Poptávka po nejaderné elektřině tak vede ke stavbě nových uhelných elektráren, například v Severním Porýní-Vestfálsku, Hamburku nebo Karlsruhe. Přitom uhlí je „nejšpinavějším“ energetickým zdrojem, při jehož spalování se vypouští nejvíce emisí oxidu uhličitého.

Německo se navíc, stejně jako například Spojené království, odvrací od výroby elektřiny za využití čistšího zemního plynu, který je v Evropě nyní dražší než uhlí. Zdá se tedy, že přes všechny evropské plány na celosvětové vedení v oblasti obnovitelných zdrojů a boji proti změnám klimatu dnes Evropa zažívá novou zlatou éru uhlí, napsal The Economist v lednu tohoto roku. Může za to mimo jiné i levný dovoz uhlí ze Spojených států, které se nyní soustředí na využití svých nových zdrojů břidlicového plynu.

Obnovitelné a drahé

Současná debata o podpoře jádra Němce dráždí – pokud by se EU ve snaze o dosažení klimatických cílů rozhodla podporovat jadernou energii stejně jako elektřinu z obnovitelných zdrojů, platilo by Německo nejen svůj náročný příklon k zelené energii, ale přispívalo by zároveň na výstavbu nových jaderných elektráren v Česku nebo Francii, napsal Roland Tichy pro deník Südkurier.

Přesto se nezdá, že by případná podpora ze strany EU vedla k rychlému rozmachu atomových elektráren. Jak potvrzuje dlouhé jednání o dostavbě Temelína, stavba jaderné elektrárny je náročnější a dražší v porovnání s větrnými turbínami nebo solárními panely, na něž je evropská podpora primárně zaměřená. Na druhou stranu, po spuštění do provozu vyrábějí jaderná zařízení levnou elektřinu, což mohou pocítit i spotřebitelé – Česká republika a Francie, dlouhodobě spoléhající na energii z jádra, nabízejí domácnostem výrazně levnější elektřinu než Německo a Rakousko, které se soustředí na obnovitelné zdroje. Jaderné elektrárny nelze s ohledem na radioaktivní odpad považovat za ekologický zdroj energie, ovšem pokud jde o tolik sledované emise skleníkových plynů, je EU ochotná nad atomovou energií přimhouřit oči a hovořit o prioritě ochrany klimatu.

Zelené Rakousko?

Vedle Německa řeší stejný problém především Rakousko, které už na konci 70. let odmítlo stavbu jaderných elektráren na svém území. To v následujících letech vedlo k vyššímu využití uhlí, postupně nahrazovaného zemním plynem. A i přesto, že skoro 65 % rakouské elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, Rakousku se nedaří naplňovat cíle na snižování emisí (ty v období 1990–2008 dokonce vzrostly). Rakousko je zároveň nuceno dovážet elektřinu z okolních zemí, nejčastěji z Německa a Česka.

Rakouská energetická politika se přesto i do budoucna soustředí na rozvoj obnovitelných zdrojů a nových technologií vedoucí kúsporám energie, a zároveň neopouští svou protijadernou rétoriku, která se ozývá i nyní, jak píše rakouský deník Salzburger Nachrichten.

Češi věří jádru

Česká republika se mezitím soustředí na rozvoj jaderné energie, s mnohem menším důrazem na obnovitelné zdroje. Podle posledního návrhu státní energetické koncepce, která stále čeká na své schválení, by měla být budoucí česká podpora obnovitelných zdrojů omezená a postupně utlumovaná, jelikož z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu dotace na obnovitelné zdroje poškozují český průmysl.

Tím se ČR liší od svých německy mluvících sousedů, kteří doufají, že investice do zelené energie a nových technologií vytvoří základ pro budoucí inovace a ekonomický růst. V této víře je podporují i klesající ceny solárních panelů či větrných turbín, zatímco výstavba a údržba jaderných elektráren se spíše prodražuje.

S tím souhlasí Mycle Schneider, odborník na jadernou energii, který v rozhovoru pro Deutsche Welle vypočítává snižující se počet jaderných reaktorů ve světě, stejně jako jejich stáří, které vnejbližších letech pocítí i Francie, kde očekáváná výroba elektřiny z jádra poklesne z dnešních 75% na 50% v roce 2025. A tak zatímco The Economist popisuje zlatou éru evropského uhlí, Deutsche Welle zároveň předpovídá postupné utlumování atomové energie. Což z hlediska ochrany klimatu rozhodně není směr, kterým chtěla EU podle svých strategií vykročit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *