Politika

Archive: Slovenské prezidentské volby 2014: Česká inspirace?

Slovensko má sice s přímou volbou prezidenta bohaté zkušenosti, ale i tak se budoucí slovenský prezident může v mnoha ohledech inspirovat neortodoxním přístupem českého prezidenta Miloše Zemana.

Indicií pro toto tvrzení existuje mnoho. Již teď je ale téměř jisté, že se tato inspirace nebude týkat předvolební kampaně. Hlavní favorit jarního boje o prezidentský úřad na Slovensku totiž zatím ani neohlásil svou kandidaturu. Zatímco pravicoví kandidáti, kterých je snad ještě víc než stran atomizovaného pravého spektra, již na ulicích měst rozvěšeli své billboardy, vládní strana SMER-SD však s představením svého favorita stále váhá.

Tento postoj značí, že slovenští sociální demokraté mají v záloze kandidáta, který je tak silný, že mu postačí oznámit své rozhodnutí v předvečer voleb. Strana se však poněkud nešťastně jeví jako politický subjekt jednoho muže, když jednotliví ministři ani zdaleka nedosahují popularity premiéra.

Ve stopách Miloše Zemana

Předseda vlády Robert Fico již v minulosti vyjádřil svou touhu být prezidentem. Ve svém komentáři k prezidentské volbě také rovnou poukázal na malý rozsah pravomocí hlavy státu. Zde začíná paralela s nynějším vývojem politického systému v Česku, kde dochází k posilování pozice prezidenta republiky v rámci politického systému. Pro změnu postavení prezidenta má Fico oproti Zemanovi navíc několik trumfů. Jeho strana neochvějně vévodí všem průzkumům veřejného mínění, její jednobarevná vláda má v parlamentu takřka ústavní většinu a konkurence často působí bezradným dojmem.

Jak upozornily slovenské Hospodárske noviny, „sklony přeceňovat svojí váhu mají hlavně ti prezidenti, kteří byli původně premiéry.“ Fica se Zemanem navíc pojí také dlouholeté přátelství, demonstrované i vřelým přijetím nominace Livie Klausové na post velvyslankyně na Slovensku.

Již nyní lze tedy říci, že pokud by se Fico skutečně rozhodl v prezidentských volbách kandidovat, pravděpodobně by uspěl. To vede mnohé komentátory k předpovědi ještě radikálnějšího příklonu k prezidentskému systému, než jaký můžeme vidět v současném Česku.

(Nad)stranický prezident

Slovenští prezidenti se v minulosti v zásadě drželi dosavadních ústavních zvyklostí. Snad nekřiklavějším případem prezidentské svévole bylo nedostatečně odůvodněné odmítnutí parlamentem zvoleného generálního prokurátora na začátku tohoto roku. Tento krok, označovaný jako „svévolné a skandální porušení principu řádného chodu ústavních institucí“, se obvykle připisuje na vrub zákulisních tahů SMERu.

Odůvodněnost obav pravé strany slovenského politického spektra nicméně spolehlivě prověří až čas. Záleží jen na Robertu Ficovi, zda se stane nadstranickou autoritou, po které sám volal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *