Spolecnost

Archive: Vzdálení sousedi. Česko-rakouské neporozumění

foto: Dragan Tatic, MZV Rakouska

Temelín, demonstrace na hranicích nebo Benešovy dekrety. Češi a Rakušané se ani čtvrtstoletí po pádu železné opony nedokázali sblížit. Euforii počátku devadesátých let vystřídalo na obou stranách hranice silné rozčarování, které nepřekonal ani vstup České republiky do Evropské unie.

Česká republika je přitom největším obchodním partnerem Rakouska mezi zeměmi bývalého východního bloku. Rakousko zase s Německem a Nizozemskem patří mezi nejsilnější investory v Česku. Ostatní rozměry česko-rakouského vztahu však za rostoucí hospodářskou výměnou pokulhávají.

Vzájemné mediální pokrytí se do současnosti omezovalo na emocionální témata jako Benešovy dekrety nebo protesty související s Temelínem. Přístup k jaderné energii, zdá se, rakousko-české vztahy zatěžuje více než vztah Rakouska k jiným státům bývalého východního bloku.

Když počátkem dubna český energetický gigant ČEZ oznámil, že tendr na dostavbu Temelína byl zastaven, citovala rakouská média včetně provládních Wiener Zeitung pozitivní reakce rakouských politiků. Další ze sousedních zemí, Maďarsko, přitom počátkem téhož roku rozhodlo o výstavbě dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks na jihu země. O rozšíření elektrárny, která byla uvedena do provozu dříve než Temelín a Dukovany, se však rakouská média prakticky nezmiňovala (a pokud ano, tak v souvislosti s příklonem Orbánova Maďarska k Rusku).

Neprostupná hranice

Jak uvádí zástupci rakouského diplomatického sboru v Praze, Vídeň dlouhodobě nepovažovala rozvoj sousedské politiky za jednu ze svých priorit. Sami Rakušané proto nesou velkou část zodpovědnosti za to, že řada plánovaných projektů se během posledních 25 let neuskutečnila.

Vládní prohlášení Bohuslava Sobotky a první kroky jeho vlády v oblasti mezistátní spolupráce vzbudily ve Vídni kladnou odezvu. Spolková vláda by mohla začít přehodnocovat svůj doposud rezervovaný postoj v přístupu k sousedské politice. Bilaterální vládní setkání sice zatím nejsou na pořadu dne, v konkrétních oblastech lze přesto prvky zlepšení pozorovat.

K viditelným výsledkům spěje spolupráce v dopravě, kterou Sobotkova vláda ve vztahu k Rakousku označila za prioritu. Po letitých prostojích na obou stranách se blíží mezistátní dohody propojení české a rakouské sítě dálnic a rychlostních silnic. Obě strany jmenovaly příslušné pověřence, kteří mají za úkol přiblížit realizaci výstavby tranzitních tahů u Mikulova a Dolního Dvořiště.

Vedle nízkého zájmu o sousední zemi se na stagnaci spolupráce projevila i nestabilita politického prostředí. Jen od roku 2009 se na české straně vystřídalo celkem devět ministrů dopravy v kabinetech pěti různých premiérů. V čele rakouského resortu přitom stojí již šestým rokem jediná ministryně. Každý z krátkodobých vládců českého ministerstva dopravy, ať již bývalý drážní inspektor Zdeněk Žák nebo původně viceprezident Sdružení automobilových dopravců Antonín Prachař, navíc přicházel s jinými prioritami.

Na trase Praha-Vídeň

Podle rakouského velvyslance v České republice Ferdinanda Trauttmansdorffa, který vystoupil na začátku května v debatě pořádané Fakultou sociálních věd UK, by se obě strany měly ve vyšší míře soustředit i na regionální přeshraniční spolupráci, která umožní řešit konkrétní projekty v rámci evropské integrace.

Lokální problémy však nelze efektivně řešit na úrovni evropských institucí, tvrdí zkušený diplomat. Jeho slova dále rozvíjí německy psaný pražský měsíčník LandesZeitung. Rozvoj přeshraničních projektů na nižší úrovni však mnohdy brzdí rozdílné dělení kompetencí – rakouské spolkové země disponují širšími pravomocemi než české kraje – čeští hejtmani proto pro své rakouské protějšky nepředstavují plnohodnotné partnery.

Východní rozšíření Evropské unie, díky němuž se vnější hranice Unie přesunula z rakouského pomezí dále na východ, dnes považuje za pozitivní pouze polovina Rakušanů. Zatímco vstup České republiky do EU odstranil překážky v hospodářské výměně, náš mediální obraz v sousední zemi se příliš nezměnil. Zodpovědní zástupci na obou stranách nejsou schopni otevírat nová témata. Sblížení na ose Praha-Vídeň dosud vedle malého zájmu znemožňovala i častá obměna politické reprezentace na české straně. Velvyslanec Trauttmansdorff, příslušník rakousko-českého knížecího rodu, by proto podle svých slov přivítal navázání hlubší politické spolupráce, která by mohla vyvolat vyšší zájem o česko-rakouské sousedství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *