Politika

Arvhive: Budou české výrobky opět Made in Czechoslovakia?

Slovenský premiér Robert Fico v předvánočním Bruselu znovu mluvil o výhodách oživování duchů minulosti. Jeho záměr obnovit označení „Vyrobeno v Československu“ se ani na Slovensku nesetkává s pozitivním přijetím. Odkud se tento nápad vzal? A může označení původu z neexistující země pomoci českému a slovenskému vývozu?

Související články

Už při první zmínce o československé produkci na setkání premiérů České republiky a Slovenska se nápadu nedostalo zrovna vřelého přijetí. Výklad slovenského premiéra z konce listopadu mlčky protrpěl i jeho český protějšek. Značka by podle Fica měla cílit na rozvíjející se trhy, se kterými byl v minulosti úzce provázán ten československý. Potenciál slovenský premiér vidí také na čínském trhu, kam se oběma zemím zatím nedaří výrazněji prorazit. Obnovit by se ale s přispěním staronového označení měly další vazby z období socialismu – s Vietnamem, Mongolskem, Latinskou Americkou či Afrikou.

Za nápadem podle České televize původně stojí česká Národní ekonomická rada vlády (NERV), která s podporou exportu skrze zavedenou obchodní značku přišla před dvěma lety. Člen NERVu Michal Mejstřík iniciativu vítá i letos: „Je to krásný příklad vzájemně výhodného řešení, kdy se každá ze stran může k té značce přihlásit.“

Další experti však toto nadšení nesdílejí. Slovenského premiéra Fica se navíc nezastalo ani vlastní Ministerstvo hospodářství. Ministr Jahnátek si užití názvu pro potravinářské výrobky neumí představit a jeho mluvčí dodal, že „česká, slovenská ani evropská legislativa neumožňují použít označení Made in Czechoslovakia.“ Předseda Slovenské obchodní a průmyslové komory Peter Mihók pak v rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu SITA uvedl, že podobná praxe by byla „trestná i dle předpisů v USA, Austrálii, Rusku, Číně a dalších zemích.“

Prezident Fico

V prosinci se naplnila předpověď tohoto serveru ze srpna, kdy jsme informovali o plánech Roberta Fica kandidovat na slovenský prezidentský úřad. Premiér Fico sice dlouho tajil své konečné rozhodnutí, ale mnoho svých kroků v posledních měsících směřoval ke svému novému cíli. Oproti svým soupeřům v prezidentské volbě má nesmírnou výhodu, jelikož veřejnost špatně rozlišuje mezi kampaní a běžnými kroky premiéra.

Oživováním československé tradice premiér cílí na své budoucí voliče. Pravě levicoví voliči vládního Smeru jsou předlistopadovým reminiscencím nejvíce nakloněni. Fico jistě také doufal v pozitivní odezvu české strany na základě svého přátelského vztahu s Milošem Zemanem i ČSSD.

Česko-slovenská jednota?

Větší šanci na realizaci by záměr na znovuzavedení značky Made in Czechoslovakia mohl získat ve vojenské oblasti. Na posledním summitu Evropské unie v prosinci se do popředí dostala obrana a bezpečnost. Unie chce posílit svůj obranný průmysl a aktivně zapojit menší či regionální výrobce. V tom vidí Robert Fico klíčovou příležitost pro svůj plán obnovy československé značky.

Spolupráce mezi Českem a Slovenskem na poli obrany se zřejmě brzy rozšíří i do nebe. Slovenský ministr zahraničí totiž na začátku prosince v Praze oznámil chystanou dohodu o ochraně společného vzdušného prostoru nad oběma státy českými Gripeny.

Zatímco Slovensko se tedy může těšit alespoň z dílčího obnovení československé spolupráce, výhody navrhované značky pro Českou republiku jsou nejisté. Přínos nového označení oproti dnes běžnému „Made in Czech Republic“ je nejasný. Představy českých politiků se navíc ubírají zcela jiným směrem. Za všechny vzpomeňme prezidenta Zemana a jeho překvapivou snahu na překřtění Česka na Czechii při jeho říjnové návštěvě Izraele.

Českou reakci na slovenský návrh lze tedy označit za nezájem. Po blížícím se prezidentském zápolení na Slovensku pravděpodobně i tam upadne v zapomnění.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *