Politika

Back: Proč může německý prezident kárat Zemana

Česká média včera bedlivě sledovala setkání německého prezidenta Joachima Gaucka s jeho českým protějškem Milošem Zemanem. Nikomu neunikl německý apel, aby Miloš Zeman využil svého prezidentského mandátu ke hledání kompromisu v současné vládní krizi, nikoli k vytvoření druhé vládní moci. Německé noviny tuto příhodu zatím příliš nezdůrazňují a zdá se, že je Gauckův tón ničím nepřekvapil. (Reakci západních médií na jmenování Jiřího Rusnoka premiérem jsme popisovali v tomto článku.) Ti novináři, kteří se včerejšímu prezidentskému setkání věnovali, vnímali Gauckovo vystoupení pozitivně. Alexandra Mostyn z deníku Die Tageszeitung například ocenila rady německého prezidenta adresované „machiavelistickému mocnáři“, kterého Miloš Zeman podle ní připomíná.

Co německý prezident včera vůbec řekl? V úvodu svého projevu zdůraznil, že je Miloš Zeman prvním přímo zvoleným prezidentem České republiky, což ho staví před obtížný úkol – definovat svůj mandát daný přímou volbou bez toho, aniž by vytvářel nové mocenské centrum. Prezident by v době vládní krize měl být prozíravý a udržovat úzkou spolupráci s parlamentem, s nímž by se měl snažit uzavřít kompromis. „Prezident by měl v bouřlivých politických dobách působit jako moderátor a usmiřovatel. Proto musí nasadit mírný tón a neměl by polemizovat. Měl by překonávat společenské propasti a sjednocovat národ,“ řekl Gauck ve svém projevu.

Ač se německý prezident vyjadřoval diplomaticky a neupozorňoval na žádné konkrétní epizody ze Zemanovy prezidentské kariéry, vyslal české hlavě státu jasnou zprávu: Českou republiku řídí vláda, jejíž moc závisí na vůli parlamentu. Přímá volba může rozpoutat diskuzi o mandátu prezidenta, nicméně nevytváří poloprezidentský režim, který by Hradu přiděloval nové vládní pravomoci. A úkolem prezidenta je politickou krizi utišit, nikoli rozdmýchávat.

Není prezident jako prezident

Může se zdát, že včerejší prezidentské setkání připomíná spory mezi učitelem a žákem, v nichž si žák pokárání bere osobně a zapamatuje si ho, zatímco učitel na výchovnou epizodu záhy zapomene a už se k ní nevrací. Nenechme se však mýlit – Joachim Gauck k Zemanovi nemluvil z pozice učitele a jeho autorita se nevztahuje na rady hlavám cizích zemí. Gauck ovšem hovořil jako prezident, jenž stojí ve stínu kancléřky Angely Merkelové, a soustředí se na roli, kterou mu prezidentská funkce připisuje: na spojování názorových proudů bez ohledu na politickou příslušnost a na vstřícnou zahraniční reprezentaci, která se zároveň snaží utišit historické spory (loni v říjnu například jako první německý prezident navštívil Lidice).

Miloš Zeman později médiím vzkázal, že Gauckova slova nevnímá jako kritiku. Měl by je ale přinejmenším vnímat jako doporučení prezidenta, jemuž podle informací serveru Statista věří 79 procent Němců, a jemuž se daří udržovat slušné zahraniční vztahy bez zbytečného vytahování historických křivd (zdá se nemyslitelné, že by německý prezident Čechům připomínal jejich chování při odsunu Němců).

Joachim Gauck ovšem nebyl ve svém projevu pouze kritický. V závěru své řeči ocenil Zemanův postoj k evropské integraci i konstruktivní kritiku ze strany prezidenta, který se sám nazývá „kritickým eurofederalistou“. Je zjevné, že německý prezident uvítal, že se Zeman snaží o aktivní zapojení České republiky do evropských záležitostí, což se sluší na zemi, která o sobě říká, že leží v srdci Evropy. Alespoň v tomto ohledu tedy Miloš Zeman projevuje vůli ke spolupráci, která by měla automaticky patřit k výkonu prezidentské funkce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *