Spolecnost

ČNB překvapila změnou kurzu izahraniční ekonomy

foto: Mohamed Yahya

Ekonomické zprávy zpravidla nepatří k těm, které na první pohled zaujmou velký počet čtenářů, ačkoli pak často zasáhnou jejich peněženku. K takovým zprávám patří rozhodnutí České národní banky o oslabení koruny, jejíž kurz náhle klesl o pět procent a dostal se na své několikaleté minimum. Jak tento zásah vidí zahraniční ekonomové?

Související články

  • Příští český prezident? Ekonom Tomáš Sedláček

Ve čtvrtek se ČNB v čele s Miroslavem Singerem rozhodla oslabit kurz koruny, aby tím čelila hrozbě deflace a podpořila český export. Ačkoli se nejedná ze strany centrální banky o nestandardní krok, vyvolal vlnu zájmu i u zahraničních ekonomů. Mnozí se pozastavují nad jeho načasováním. Ekonomické ukazatele totiž v poslední době naznačovaly, že se Česká republika pomalu dostává z ekonomické krize, tudíž ČNB nebyla k razantnímu kroku nucena náhlým nepříznivým vývojem v zemi.

Analytici ze společnosti Morgan Stanley sice formálně ocenili odhodlání ČNB k udržování vyrovnaných financí, „nicméně je zmátlo načasování tohoto oznámení, jelikož se důvěra v českou ekonomiku v současné době zlepšovala,“ napsal deník The Financial Times. Podobně reagoval také Sean Carney z Wall Street Journal, který nazval korunu „jednou z nejospalejších měn regionu“.

Nuda v Praze

O jejím oslabení centrální banka sice už centrální banka dlouho mluvila, přesto ale podle Carneyho vyvolala překvapení, když se po jedenácti letech skutečně rozhoupala k akci. Chris Turner z ING dodává, že se ČNB teď mohla odhodlat k zásahu také proto, že povolební vyjednávání dosud nevedlo k sestavení nové vlády a nelze tak v nejbližší době očekávat žádnou změnu fiskální politiky státu.

Z nudné atmosféry na české měnové scéně si dělala legraci i britská ekonomická novinářka Clare Connaghan ve svém komentáři pro Wall Street Journal, která náhlou změnu kurzu koruny nazvala „výbuchem nadšení“, na nějž pravděpodobně žádné podobné dobrodružství už navazovat nebude.

„Příští stanice: Ospalá Lhota,“ uvádí čtenáře do své předpovědi českého ekonomického vývoje. Nezdá se, že ten by byl symbolizován soubojem ČNB s finančními trhy, s nimiž by se přetahovala o rozhodující vliv. Podle Clare Connaghan se koruna zas nějakou dobu udrží tam, kde je – dokud si centrální banka nebude „velice, velice jistá“, že Česko nečelí deflační hrozbě a není tedy třeba žádných dalších zásahů.

V područí eurozóny

Co si ze změny kurzu koruny odnesou spotřebitelé? Pravděpodobně zvýšení cen dovážených výrobků, zejména těch, u nichž je cena víceméně daná – například u pohonných hmot. I když zvýšení cen může vést ke snížení poptávky, kudy cesta k oživení ekonomiky nevede, centrální banka argumentuje tím, že Česko je především exportní ekonomikou a právě vývoz se teď stane výhodnějším.

Zda je to zároveň krok k urychlení ekonomického růstu, ke kterému měla mít ČR tak či tak nakročeno, nakonec nejlépe ukáže praxe, spíše než rozporuplné názory ekonomů. Je ale nutné podotknout, že ačkoli Česká republika ukázala, že si na rozdíl od zemí eurozóny drží kontrolu nad vlastní měnou, úspěch opatření ČNB stejně závisí na chování jejích sousedů. „Když eurozóna znovu oslabí, česká ekonomika vůči tomu nebude imunní,“ řekl pro The Financial Times Neil Shearing z londýnské konzultační společnosti Capital Economics.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *