Politika

Jak zastavit černé financování české politiky

Rada Evropy opětovně kritizuje Česko za netransparentní financování tuzemských politických stran, vláda se však jejími doporučeními neřídí. Účinná regulace u nás chybí, ačkoliv osvědčené recepty na zprůhlednění finančních toků v politice existují.

Související články

Protikorupční agentura při Radě Evropy (GRECO) kárá Českou republiku navzdory slibům vlády, že zprůhlední celý systém financování politických subjektů a umožní tak jeho veřejnou kontrolu – a to již od roku 2013. Tento deklarovaný cíl se splnit nepodařilo. Zůstává dokonce nejisté, zda připravovaná legislativa ovlivní již příští supervolební rok, anebo bude pokračovat série neúspěšných pokusů na půdě vlády i Sněmovny navrhované změny přijmout.

Závažnost této kritiky je zvýrazněna také faktem, že předmětná zpráva není v této oblasti pro Českou republiku prvním apelem ze strany Rady Evropy. Agentura již před dvěma lety vyzvala Česko mimo jiné k vytvoření nezávislého monitorovacího mechanismu pro financování stran a jejich kampaní. Česko však z tehdejších třinácti doporučení dokázalo uspokojivě naplnit pouze jedno, jak uvádí nejnovější zpráva agentury GRECO, zveřejněná 4. dubna. Aktuální dokument České republice důrazně doporučuje zrychlení tempa legislativního procesu v dané oblasti a poskytuje našim orgánům čas zjednat nápravu do podzimu letošního roku.

Změna je nutná

Hlavní výtka agentury směřuje vůči neochotě českých politiků zřídit nezávislý ústřední správní orgán pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Vláda se počátkem tohoto roku vyslovila proti zřízení takového úřadu a místo toho rozhodla o zachování institucionálního statu quo. To znamená, že vnější kontrolu stranických financí bude stejně jako doposud vykonávat Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny. Ten se ovšem zaměřuje pouze na formální správnost stranických výročních zpráv a nezabývá se obsahem hospodaření. Krom toho lze oprávněně pochybovat o jeho politické objektivitě, neboť se v současnosti skládá ze 14 členů nominovaných politickými skupinami zastoupenými v Parlamentu.

Jak upozorňují nevládní organizace, odmítnutí tohoto zásadního protikorupčního návrhu znamená, že proklamované snahy o vyřešení tohoto problému naší demokracie nejsou míněny vážně. Existence obdobného kontrolního místa přitom není v Evropě ničím neobvyklým. Při srovnání se situací v jiných evropských státech, kde účinná pravidla pro boj s neprůhledným financováním politiky už jistou dobu fungují, lze pochybovat, zda je v Česku skutečná vůle současný systém změnit.

Transparentnost po francouzsku

Dostatek zkušeností s regulací financování politických stran mají ve Francii, kde přísná pravidla v této oblasti platí již od roku 1988. Základními principy tamější praxe je zákaz darů stranám od právnických osob, financování především z veřejných zdrojů, strop na volební náklady a pravidelná kontrola účetnictví stran i kandidátů. Kontrolu financování provádí zvláštní nezávislá komise, která kontroluje dodržování limitu volebních výdajů i celkovou transparentnost financování politických stran. Je také oprávněna ukládat pokuty a proti jejím rozhodnutím má dotčený subjekt právo odvolat se k soudu. Zajímavostí francouzské praxe je pravidlo, že poskytnutí státního příspěvku v plné výši je podmíněno rovným zastoupením obou pohlaví na kandidátních listinách. V opačném případě je státní příspěvek snížen, což je ostatně postih, jež na většinu francouzských politických stran dopadá.

Nezávislý orgán pro kontrolu financování politických uskupení je běžnou součástí legislativy mnoha evropských zemí. Například v Portugalsku předkládají politické strany své účty Ústavnímu soudu, kterému je při správě a kontrole stranických účtů nápomocen zvláštní orgán, tzv. Úřad pro účty a financování politických subjektů. Ten musí být složen výhradně z politicky neaktivních a nezaujatých členů. V Polsku zase plní úlohu podobného kontrolního orgánu Státní volební komise.

Lekce z prezidentských voleb

Zatím posledním pokusem o zvýšení transparentnosti financování politických uskupení v ČR je návrh novely zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, jež tento týden doporučila ke schválení Legislativní rada vlády. Návrh počítá s povinným zřízením tzv. transparentního účtu každé strany, jenž umožní každému sledovat veškeré její platební transakce. Dále návrh ukládá stranám povinnost zveřejnit své výroční zprávy na internetu. Návrh naopak neobsahuje stanovení finančních limitů na výdaje volebních kampaní.

Tento návrh je tedy krokem správným směrem. Jak ovšem například v nedávných prezidentských volbách ukázal tým Miloše Zemana, samotná povinnost vedení transparentního účtu nic nevyřeší – lze ji totiž poměrně snadno obcházet a kampaň financovat ze skrytých zdrojů. Nadále u nás nebude existovat ani závazný limit pro výši daru politické straně od jednoho dárce. Například v sousedním Polsku mají tuto situaci ošetřenou stanovením nejvyšší přípustné částky, jež může strana darem obdržet, a to ve výši 20 790 zlotých (asi 130 000 korun) za rok.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *