Spolecnost

Krym je jako Sudety, tvrdí západní politici a média

Mnichovská krize v roce 1938, sovětská invaze z léta 1968 nebo rozdělení Československa v roce 1993 – všechny tyto paralely můžeme najít v západním tisku ve vztahu k ukrajinské krizi.

V souvislosti s ruským počínáním na Ukrajině bylo zmíněno mnoho historických paralel – a hned několik z nich pochází z historie naší země. Mnoho komentátorů a politiků vidí v postupu Ruska podobnost s kroky Německa před druhou světovou válkou, tedy především se záborem Sudet v roce 1938. Americký ministr zahraničí John Kerry zmínil také sovětskou invazi do Československa z roku 1968 – podobně jako dnes podle něj Rusové uváděli jako zástupný důvod vojenské invaze nutnost chránit obyvatelstvo uvnitř jiného státu. A do třetice se objevilo dokonce téma rozpadu Československa jako vhodného scénáře pro řešení ukrajinské krize.

Jednou ze silných amerických reakcí bylo prohlášení Hillary Clinton. Bývalá americké ministryně zahraničí kritizovala udělování ruských pasů občanům Ukrajiny: „Jestli se vám to zdá povědomé, jedná se o to samé, co dělal Hitler ve třicátých letech.“ Tehdejší taktiku Německa podle ní připomíná i ruská rétorika: „Hitler stále říkal, že etničtí Němci v zemích jako je Československo nebo Rumunsko jsou utlačováni.“

Jako Hitler

Paralela s rozbitím Československa na konci třicátých let zaujala také média. Britský bulvární deník Daily Mail ve svém včerejším vydání porovnal Putinův projev o připojení Krymu a Sevastopolu k Rusku a proslov Adolfa Hitlera z října 1938 o obsazení Sudet. „Putin ukradl mnoho témat svého projevu z Fuhrerova proslovu před Reichstagem,“ napsal Daily Mail.

„V lidských srdcích a myslích byl Krym vždy integrální součástí Ruska,“ prohlásil Putin. „Německé sudetské obyvatelstvo bylo a zůstane německé,“ cituje Hitlera deník. „Putin kritizoval západní národy a Hitler si stěžoval, že jeho snaha dohodnout se se Západem je odmítána. Putin řekl, že Rusko bude opětovat západní sankce. Hitler prohlásil: ‚Jako národní socialista, jsem zvyklý oplatit úder útočníka.‘“

Ruský prezident ve svém projevu uvedl, že nemá zájem dělit Ukrajinu: „Nevěřte těm, kdo se vás snaží strašit s tím, že po Krymu budou následovat další regiony.“ Vůdce nacistického Německa zase tvrdil, že se zastaví v Sudetech. „Za pět měsíců obsadil zbytek Československa, za 14 měsíců zaútočil na Francii,“ uzavírá dramaticky Daily Mail.

Návrat do Sudet

Jako „hádku ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme“ popsal sudetskou krizi v září 1938 britský premiér Neville Chamberlain. „Současní politici by se měli z Chamberlainovy pošetilosti poučit,“ napsal před několika dny britský publicista Michael Simkins.

Richard Cohen ve svém článku „Návrat do Sudet“ na stránkách The Washington Post z 11. března také zmiňuje neslavného ministerského předsedu: „Tak jako Chamberlain v roce 1938 si ani my nejsme jisti, s kým máme co dočinění. Hitler se v zápětí vybarvil a udělal z Chamberlaina hlupáka. Ale co Putin? Zastaví se na Krymu, nebo po nějaké době vtrhne do zbytku východní Ukrajiny?“

Co dokáže „Hitler“

Prohlášení Hillary Clinton si však ve Spojených státech vysloužilo kritiku. „S těmito historickými analogiemi musíme být opatrní,“ řekl deníku The Washington Post bývalý americký diplomat Lawrence J. Korb. „Mohou více uškodit, než pomoci. Ať je Putin cokoliv, není jako Hitler.“

Bývalá ministryně zahraničí později ke svému prohlášení dodala, že jejím cílem bylo, aby lidé měli „malou historickou perspektivu“. Odmítla, že by srovnávala Putina s Hitlerem. „Navrhuji, že bychom se možná měli poučit z taktiky, která byla použita dříve,“ vysvětlila.

Jak upozorňuje The Washington Post, srovnání s Hitlerem se v americké veřejné debatě objevují často – nedávno například v případě syrského prezidenta Bašára al-Asada. Jaký efekt má jméno Adolfa Hitlera na Američany ukazuje i pokus britské společnosti pro výzkum veřejného mínění YouGov. Na samostatný dotaz, zda by se měly Spojené státy angažovat v ukrajinsko-ruském sporu, odpovědělo kladně 21 % respondentů.

Druhé skupině dotázaných byla nejprve položena otázka: „Myslíte si, že se kroky Vladimira Putina na Krymu podobají tomu, co udělal Hitler v Rakousku a Československu v roce 1938?“ Následoval dotaz, zda by neuskutečnění rázné akce na obranu Ukrajiny bylo „appeasementem“. Po zodpovězení těchto otázek se pro zapojení Ameriky do řešení krize vyslovilo 29 % respondentů.

1 comment

  1. Sudety byli české už ve statutu(přirovnání je hloupost) ,Krym byl ruský se svým statutem. a ne ukrajinský. Byl jak jeden stát s Ukrajinou a společnými hranicemi.(Přirovnání: Československo–Česko a Slovensko)V tom je rozdíl…Stejné pojítko není…Pojítko přirovnání je Československo se slováky. Slováci a Češi.-dva statuty… Slováci se oddělili. a je Česko a Slovensko se svými hranicemi fyzicky i politicky….Krym se taky oddělil přáním obyvatel referendem se svým statutem….Referendum přebijí cokoliv právně k Ukrajině a Ukrajina nesmí porušit hranice…Ruský Krym měl statut na referendum a samostatnost. na stát od počátku své existence..Politika západu(USA) je jak jednat z debily. Demokracie je volba lidu, ne politiků a Pentagonu…..referendum nic?????Jak z blbýma dokola

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *