Politika

Na internetu vyhráváme my, tvrdí čínský disident

foto: Michael von Aichberger

Na pražské konferenci Forum 2000 vystoupil Yang Jianli, jeden z nejvýznamnějších oponentů čínského režimu. S námi hovořil nejen o budoucnosti čínské demokracie, ale i podobnosti s vývojem ve střední a východní Evropě.

Pohybujete se v zahraničí a získáváte tak vnější pohled na čínský režim. Myslíte si, že v zahraničí panuje nějaké zásadní nepochopení nebo podcenění Číny a jejího režimu?

Často mluvím o svém pojetí dvojí Číny. Čínská vláda se snaží vytvářet zahraniční obraz Číny jako vysoce rozvinuté země s vysokými budovami, bohatými a vzdělanými lidmi, kteří si užívají svůj pohodlný život a nepožadují žádné změny. To je jedna tvář Číny, ale je tu také druhá Čína, již tvoří možná celá miliarda lidí, kteří do té první Číny nepatří a zbytek světa je často přehlíží. Myslím si, že to je to základní nedorozumění, kterého se zbytek světa dopouští, uvažuje-li o Číně.

To je možná pravda pro zbytek světa, ale mám pocit, že lidé ve východní Evropě, kteří mají sami zkušenost s komunismem, vnímají čínský režim trochu jinou perspektivou a s větší nedůvěrou. Existuje podle vás nějaká podobnost mezi režimem v Číně a v bývalé východní Evropě?

Ano, určité podobné rysy tu jsou, ale my jsme neměli takové štěstí jako vy. Ačkoli jsme stejně žili pod komunistickou vládou, komunistický režim v Číně byl mnohem krutější a brutálnější než v Evropě, například v Československu. Je tady určitá podobnost, co se týče přístupu k osobnímu vlastnictví nebo roli státu v ekonomice, ale kromě toho se Čína od východní Evropy dost liší. Z toho důvodu si myslím a troufám si předpovědět, že čínská cesta k demokracii bude mnohem složitější a zaplatíme za ni vyšší cenu – což platíme ostatně už teď.

Dokážete si představit, nebo znáte nějakou osobnost, která by mohla vést Čínu k demokracii podobně jako u nás Václav Havel?

To můžeme jedině doufat. Zatím nikoho takového neznám, ale můžeme doufat, že se v Číně objeví taková vůdčí osobnost, jakou byl Václav Havel pro Česko. Samozřejmě, že potřebujeme vedení – ale důležitější je to, aby lidé zjistili, že musejí vystoupit za svá práva a postavit se proti režimu. To je první krok – domnívám se, že tato iniciativa a občanské hnutí s sebou přinese i to správné vedení. Nemyslím si, že nám někdo takový spadne z nebe, bude muset vzejít z občanského hnutí.

Myslíte si, že takové hnutí může vzniknout zvenčí, s podporou ze zahraničí?

Zahraniční vztahy jsou také součástí takového hnutí. Možná to není ta hlavní část – pořád je klíčové, co se děje v rámci občanského hnutí uvnitř Číny. Ale hranice mezi vnitřní a vnější součástí tohoto hnutí se postupně stírají, díky internetu, sociálním sítím a moderním technologiím, kterých dnes můžeme využívat.

To byla má další otázka – mají moderní technologie tu hlavní výhodu, že snáz zůstanete ve styku s lidmi uvnitř Číny a ti se také dostanou k lepším informacím, nebo je nyní jednodušší pro čínský režim kontrolovat oponenty režimu a šířit svou propagandu?

Funguje tady boj mezi vládou a lidmi – my se snažíme o svobodnější tok informací, který se čínská vláda snaží kontrolovat. A tento spor bude v blízké budoucnosti pokračovat. Ale mohu vám říct, že vyhráváme. Mohu si připisovat jen velice málo vítězství, ale tohle je jedno z nich. Na internetu máme převahu my.

Jak v tomto směru probíhá spolupráce v regionu, například s Tchaj-wanem nebo Hongkongem?

Hongkong hraje klíčovou roli, pokud jde o šíření informací do zbytku Číny. Tchaj-wan je podobně důležitý – nejen, co se týče informací a finanční pomoci, ale také díky své vlastní historické zkušenosti. Tchaj-wanská demokracie působí jako inspirace pro lidi v Číně, kteří chtějí tuto zkušenost a tchaj-wanský model využít k budoucí demokratizaci pevninské Číny.

Když jsme hovořili o spolupráci v rámci demokratizačního hnutí uvnitř Číny a v zahraničí, máte nějaké spolky čínských studentů v zahraničí, s nimiž byste spolupracovali?

Ano, máme spoustu zahraničních organizací a pracujeme spolu, i když někdy jen na jednotlivých projektech. Většinou se ale soustředíme na vlastní práci uvnitř Číny i na mezinárodním poli – to je to, co právě dělám: kamkoli se vydám, snažím se obhajovat nutné změny v Číně a mobilizovat mezinárodní komunitu, aby nás podpořila.

A máte zkušenost s tím, že by čínští studenti, kteří se vrátí ze studií v zahraničí, byli ti, kteří by se pak snažili prosazovat různé změny ve společnosti?

Ano, jsou, a hlavně pro nás jednou budou velice důležití, aby nám pomohli Čínu změnit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *