Spolecnost

Praha potřebuje moderní zelenou architekturu, říká Édouard François

Rád stavím v místech, kde mi lidé říkají, že bych neměl, prohlásil v rozhovoru pro Pohled zvenku francouzský architekt a urbanista Édouard François. V Praze je podle něj hodně zeleně, hlavní město se prý ale musí vydat cestou udržitelného rozvoje. Do Česka François zavítal v rámci projektu Den architektury, který vrcholí v desítkách českých měst tento víkend.

Jak vnímáte Prahu? Máte pocit, že je zde dostatek zeleně, nebo je naopak město plné turistů a rušné dopravy?

Myslím si, že Praha je velice hezké město, protože zůstalo zachováno její historické jádro. Líbí se mi, že tu máte zelené, zarostlé kopce, které nebyly zastavěny. Nyní stojíte před úkolem, stejně jako Paříž, jak toto město dále posunout, abyste tuto krajinu nezničili.

Například v Paříži je nyní víc současných staveb, protože to bylo v programu prezidenta Mitterranda. Proto jsou nyní Pařížané přesvědčeni, že současná architektura je spojená s vyšší kvalitou života a automaticky neznamená ničení historického města. Myslím si, že v Praze by se v tomto směru také mělo něco dít, a věřím, že by mohlo jít o udržitelný rozvoj se silným zeleným aspektem.

Myslíte si, že by evropská historická města měla primárně zachovávat svou starou architekturu?

Samozřejmě, že je třeba udržovat historickou architekturu, ale nemůžete se jí držet za každou cenu. Život je život – byl jsem například požádán, abych navrhl nový vstup do versailleského zámku. Ne proto, že by ve Versailles chtěli novou fasádu, ale proto, že vstup do zámku je v místech, kde nejsou žádné toalety ani bezbariérový přístup, a tak tyto prostory už nevyhovují současným potřebám.

Život je komplikovaný – a když v Praze potřebujete novou nemocnici nebo školu, musí se s tím něco dělat. Tento rozvoj není možné blokovat, místo toho se musí najít nové možnosti.

Elektrická budoucnost

V současné době se v Praze často hovoří o rozšiřování pěších zón a cyklostezek. Co si o těchto proměnách myslíte vy? Existuje jednoduchý způsob, jak dostat auta z centra města?

Myslím, že tento problém se v budoucnosti sám zmírní s rozšířením elektrických aut. Elektrická auta neznečišťují životní prostředí a nedělají hluk (dokonce musí hluk uměle vytvářet, aby nebyla příliš nebezpečná). A také se mění funkce aut coby projevu společenského postavení, auto se pomalu mění pouze v dopravní prostředek, nikoli důkaz bohatství.

Myslíte si, že se lidé ze stejného důvodu mohou začít přiklánět k jízdě na kole? Protože používání kola se stane výrazem určitého postavení a názoru?

Nejde tolik o to, jak člověk vypadá, jako spíše o efektivitu – například v centru Paříže se nevyplatí jezdit autem, vůbec ho tam nepoužívám. Místo toho mám elektrokolo, na němž je nyní pohyb ve městě mnohem efektivnější. Stačí ho nabít jen jednou za dva dny a jízda do kopce není žádný problém. Myslím si, že se jedná o zcela revoluční vývoj a domnívám se, že tato kola zcela změní způsob, jakým se ve městě přepravujeme.

A co si myslíte o funkci řeky ve městě? V Praze zatím není město s řekou příliš propojené, nejsou tu veřejné pláže nebo kavárny u řeky. Myslíte si, že je řeka důležitou součástí města?

To se hodně mění. Civilizace nejdříve stavěla proti přírodě, proti řece. Ale nyní se náš vztah k přírodě mění a otevíráme se jí – například balkón je nyní zcela běžný, chceme mít něco, co je mezi vnitřním a venkovním prostorem. Dříve se lidé chtěli buď zavírat uvnitř, nebo být venku, nic mezi tím. Nyní si osvojujeme i venkovní prostor, proto se najednou řeka v Praze stává zajímavou. Dříve to tak nebylo, dominovaly tu jiné věci – doprava, průmysl atd.

Asie bez limitů

Pracujete také na projektech v Asii. Jaký je rozdíl mezi prací architekta v Asii a v Evropě?

Je to úplně jiný svět, liší se i rozsah projektů. Je to velice zajímavé, ale k tomuto projektu (čtyřistametrový věžák na Srí Lance) jsem se dostal teprve před rokem, takže bude ještě chvíli trvat, než si na to budu moci vytvořit úplný názor. V Kolombu jsem nyní poprvé dostal ničím neomezený prostor v centru města – můj klient mi řekl, že mohu postavit budovu úplně jakékoli velikosti.

Je tohle vaše vysněná práce, když můžete pracovat bez jakýchkoli omezení, nebo máte radši, když musíte čelit různým limitům a překážkám?

Na jednu stranu mě to nutí vracet se do Evropy a tvrdit, že tady všechno příliš omezujeme, zatímco v Asii je možné cokoli.

A kdybyste si dovedl představit váš nejvysněnější projekt, v němž byste neměl absolutně žádná omezení, co byste si přál vytvořit?

Já mám rád svou práci takovou, jaká je, jediné omezení, které mám, je má vlastní mysl a představivost. Jde jen o to, jak se k tomu postavíte – když vám klient zadává různá omezení, záleží jen na tom, jak jste chytří a dokážete se jim postavit.

Dokážete si představit, že byste stavěl něco v České republice?

Velice rád bych navrhl nějakou budovu speciálně pro Prahu. Je asi jasné, že poté, co se mi líbila má práce na Versailleském zámku, by byla pro mě Praha jako ráj.

Takže někde v centru Prahy mezi historickými budovami?

Radši čelím výzvám v podobě historického centra, rád stavím v místech, kde mi lidé říkají, že bych neměl. Je to esteticky velice složité, protože vám lidé budou říkat, že byste takové prostory měnit neměli, ale pokud je potřeba na tak složitém místě něco důležitého postavit, chtěl bych být ten, kdo to udělá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *