Politika

Zpátky do Evropy?

foto: EC Audiovisual Services

Hlavním poselstvím českých prezidentských voleb byl pro mnoho zahraničních médií konec éry Pražského hradu jako bašty euroskepticismu. Ačkoliv Karel Schwarzenberg byl ze dvou finalistů volby považován za většího příznivce spojené Evropy, i Miloš Zeman bude představovat pro evropské lídry vítanou změnu. Z odborných zdrojů zaměřených na Evropskou unii však teď začínají zaznívat jisté pochyby.

Pozitivní hodnocení prezidentských voleb z hlediska vztahu Česka k Unii zaznívalo napříč zahraničními médii již před druhým kolem volby, jak jsme informovali v tomto článku. Zahraniční novináři se nyní shodují, že nový prezident bude zastávat méně ideologický přístup k Evropské unii. Server Euractiv napsal, že zatímco Václav Klaus dotlačil Českou republiku na okraj EU, Zeman prý nasměruje zemi blíže k „evropskému mainstreamu“.

Nadšení z proevropského prezidenta však mírní například David Cadier na serveru EUROPP, spadající pod prestižní univerzitu London School of Economics. Zásadní změnu v českém přístupu k Unii podle něj nelze očekávat. Podobně jako jeho předchůdce Zeman často sahá k populismu, což ho podle Cadiera činí nepředvídatelným. Zemanův vztah k EU není samozřejmý, nevychází z jeho přesvědčení – o hlasy žádal protievropskou KSČM, za vyvěšení evropské vlajky nad Hradem na oplátku požaduje finanční podporu EU pro projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, je také velmi kritický k podpoře Řecka.

Eurofederalista s výhradou

„Zeman říká, že je eurofederalista, ale nikoliv bez podmínek,“ shrnuje přístup budoucího prezidenta Jakub Groszkowski z varšavského think-tanku Central and Eastern Europe Development Institute, kterého cituje server Europolitics. „Je atypicky proevropský, neboť mnohé jeho názory jsou velmi nepopulární mezi lídry EU. Podporuje například rozšíření na Balkán, ale jen pro Chorvaty a Srby. Je proti vstupu Turecka, ale podporuje ideu ruského členství.“

Zvolení řečeného eurofederalisty prezidentem neznamená ani obrat ve vztahu samotných Čechů k Unii. Myslí si to Dariusz Kalan z Polského ústavu mezinárodních vztahů, jak napsal ve svém článku pro server EUobserver. „Klausova antievropská rétorika přinesla své ovoce,“ přisuzuje odcházejícímu prezidentovi odpovědnost za to, že míra důvěry Čechů v evropské instituce klesla na historicky nejnižší úroveň. Během posledních dvou let se podle průzkumů snížila z 53 na 37 %. Klausův nástupce by se prý měl dlouhodobě snažit o obnovení důvěry občanů v Evropu. Že by se tento úkol ale zdařil, je podle Kalana nepravděpodobné. Po příštích parlamentních volbách se mohou dostat k moci komunisté, což povede k dalšímu zesílení nedůvěry mezi Bruselem a českými politiky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *