Kultura

Tilda Swinton chtěla natočit jen jeden film. Covid jí vyprázdnil mozek a přemýšlí o kariéře paliativní pečovatelky – pohledzvenku.cz

Skotská herečka Tilda Swinton v komentovaném rozhovoru pro The Guardian vypráví o queer letech s režisérem Derekem Jarmanem, o epidemii AIDS i o tom, jaké má po covidu problémy s pamětí a o plánech na změnu profese.

Podle autora Simona Hattenstonea je herečka ve svých 61 letech stále nadpozemská a připomíná Davida Bowieho kolem roku 1976. Rozhovory Swintonnemá ráda a dává je jen velmi sporadicky. S novináři si raději povídá, než aby se jimi nechávala zpovídat, a tak naplánovala výlet k jezeru Loch. „Je zvláštní, jak lidé předpokládají, že máte co říct, jen proto, že jste byli v několika filmech,“ říká v rozhovoru pro The Guardian. „Nemám co říct. Nic nevím. Jediná věc, kterou vím, je, že nechci ani předstírat, že něco vím. Pojďme se tedy raději projít se psy.“

Její filmy přichází ve vlnách, často se jedná o díla, jejichž realizace trvá věčnost. Teď jde ven snímek Memoria, který vznikl patnáct let poté, co se o něm Tilda Swinton a thajský režisér Apichatpong Weerasethakul poprvé bavili. Je to strašidelná meditace o ženě pronásledované zvukem, jenž může slyšet jen ona.

Od chvíle, kdy Swinton debutovala ve filmu Dereka Jarmana Caravaggio, uplynulo třicet šest let. Jarmanova práce byla experimentální, kolektivní a náročná – ideální pro mladou Swinton, která neměla žádné oficiální umělecké vzdělání a po většinu kariéry se cítila technicky znevýhodněná.

Jako většina jejích tehdejších přátel se identifikovala jako queer, pro ni to ale bylo spíš o jejím místě ve vesmíru, než o sexualitě. „V queer prostředí jsem prožila dvacet let, ten termín se vždycky zneužíval. Lidé říkali, že jsem divná.“ Před tím nikdy nikam úplně nezapadala a s touto komunitou měla poprvé pocit, že někam patří.

Jarmanova léta však měla traumatický závěr. „Derek zemřel v roce 1994 a ten rok jsem byla na 43 pohřbech, všechna úmrtí souvisela s AIDS. Jediný člověk, který skutečně chápal, čím jsem procházela, byla moje babička, která prožila dvě světové války a řekla mi: ´Toto je válka vaší generace.‘“